Chilská Asociace inženýrů naléhá na vládu, aby schválila výstavbu jaderných elektráren. Chile potřebuje do roku 2030 navýšit výrobu elektřiny o 5000 MW, což by zajistily hned čtyři reaktory. Země by tak snížila podíl energie vyráběné spalováním uhlí a zlepšila dopad na životní prostředí. Rozvoj jaderné energetiky plánují i Argentina a Brazílie.

Program rozvoje jaderné energie v Chile vypracoval Fernardo Siepe, šéf jaderného výboru Asociace inženýrů. „Program uvádí hlavní důvody, proč by Chile měla využívat jadernou energii a navrhuje, jaké reaktory a kde by bylo vhodné vybudovat,“ přibližuje program Siepe.

Navrhuje vystavět do roku 2030 čtyři jaderné reaktory o výkonech 1 200 až 1 400 MW. Situované by měly být na sever od hlavního města Santiaga, kde je nevyšší spotřeba elektřiny, a zároveň tam působí řada průmyslových podniků náročných na energii a vodu. Vzhledem k polopouštnímu charakteru severního Chile se uvažuje o využití části kapacity jaderných elektráren k odsolování mořské vody. Jaderné elektrárny by měly být postaveny na pobřeží, vzhledem k vysoké seismické aktivitě ale musí reaktory stát na seismických izolátorech v minimální výšce 30 metrů nad mořem.

Výstavba jaderných bloků by mohla nahradit až 17 nových uhelných elektráren, jejichž vybudování by bylo nákladnější. Navíc spalováním uhlí vzniká více škodlivých emisí. Potřeba zprovoznění jaderných reaktorů do roku 2030 vychází z propočtů, podle kterých Chile potřebuje do té doby navýšit elektrický výkon o 1000 MW ročně, aby pokryla svou spotřebu energie. Současný instalovaný výkon je 18 000 MW a 40 % elektřiny se vyrábí z vody, 43 % z uhlí a 17 % ze zkapalněného zemního plynu.

Výstavba prvních dvou reaktorů se předběžně odhaduje na 10 miliard dolarů a měly by být spoluvlastněny mezinárodními společnostmi se zkušenostmi s provozem jaderných elektráren. Zájem již vyjádřily španělská Endesa, ruský Rosatom nebo americké konsorcium Westinghouse. Chile podepsala smlouvy o spolupráci i s Argentinou a Brazílií, které mají již zkušenosti v oblasti jaderné energie.

Argentina
Jeden z největších států Jižní Ameriky je energeticky soběstačný a disponuje také nejrozvinutějším jaderným programem na celém kontinentu. První komerční reaktor Atucha I byl spuštěn už v roce 1974 a jedná se těžkovodní reaktor s výkonem 335 MWe. Druhý reaktor Atucha II je nyní v poslední spouštěcí fázi, kdy dochází ke zvyšování výkonu, který bude 692 MWe. Provoz tohoto bloku nahradí ročně spotřebu topné nafty v hodnotě 1,5 miliardy dolarů. Posledním těžkovodním reaktorem v Argentině je jaderný blok v Emblase s výkonem 600 MWe.

V současnosti je ve výstavbě malý modulární reaktor CAREM-25, který bude mít výkon 25 MWe. Tento reaktor je výjimečný tím, že jako jediný bude mít domácí konstrukci. Je projektován tak, aby byl co nejjednodušší a vyžadoval co nejméně zásahů. Reaktor by měl být uveden do provozu roku 2017, a pokud by pracoval dle plánů, budou na stejném principu projektovány i reaktory s mnohem vyšším výkonem.

Brazílie
Pátý největší stát světa má pouze jednu jadernou elektrárnu v přímořském letovisku Angra dos Reis. Současné dva bloky Angra I a Angra II vyrábí 3 % brazilské elektřiny a jejich společný výkon je 1990 MW. Ten by se měl navýšit na 3340 MW zprovozněním bloku Angra III v červenci 2016. Po roce 2020 plánuje Brazílie výstavbu dalších čtyř bloků.

Česká nukleární společnost (založena v roce 1990) je dobrovolnou a neziskovou odbornou organizací. Hlavním cílem ČNS je provádět osvětu, napomáhat vzdělávání veřejnosti v oboru jaderné energetiky a šířit objektivní informace z oblasti mírového využívání jaderné energie. Je členem Evropské nukleární společnosti a ČSVTS.

Zdroj: NucNet, Atominfo, All for power


Připravil: rjancar


Zdroj: Tisková zpráva
Tweet