PHP min. 5.6.8MySQL min. 5.1Apache min. 2.0
PHP-Fusion 9 Jádro
v9.0
Český překlad
Pravidelně aktualizovaný

Technologie

Stres, deprese a životní styl v České republice

Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN navázala na národní studii o depresi a syndromu vyhoření u lékařů, kterou uskutečnila v roce 2014, další studií „Stres, deprese a životní styl“. Hlavními řešiteli projektu byli prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. a PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. Práce byla podpořena programem PRVOUK Psychologie Univerzity Karlovy.

Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN navázala na národní studii o depresi a syndromu vyhoření u lékařů, kterou uskutečnila v roce 2014, další studií „Stres, deprese a životní styl“. Hlavními řešiteli projektu byli prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. a PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. Práce byla podpořena programem PRVOUK Psychologie Univerzity Karlovy.
Neuropsychiatrická onemocnění představují dle Světové zdravotnické organizace a Světové banky největší zdravotní zátěž současného rozvinutého světa a jejich negativní význam se má do roku 2030 ještě zvýšit. Pravděpodobnost onemocnění některou z duševních poruch z hlediska celoživotního se blíží 50 %. Z tohoto důvodu je nutné věnovat problematice duševního zdraví a jeho souvislostem maximální možnou pozornost.

Charakteristika zkoumaných jevů
Životní styl současných vyspělých společností je mnoha odborníky považován za nezdravý. Tato skutečnost přispívá k vyšší nemocnosti lidstva, a to i v oblasti duševního zdraví. Dlouhodobý stres patří mezi nezávažnější faktory, které ohrožují naše zdraví. Každý den na nás působí řada stresorů v osobním životě i práci. Dlouhodobý neřešený stres může mít velmi závažné následky nejen v rovině zdravotní, ale též psychické a sociální. Pod jeho vlivem se snižuje naše výkonost, životní spokojenost a obecně kvalita života. Velmi častými důsledky dlouhodobého stresu je deprese, eventuálně syndrom vyhoření. Dlouhodobý stres patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory, které ohrožují naše zdraví. Je uváděn jako jedna z příčin celé řady závažných a fatálních onemocnění.
Deprese je závažné duševní onemocnění, které má své genetické, biologické i psychosociální příčiny. Nejčastěji se projevuje jako dlouhodobě smutná nálada, pocity ztráty energie, plačtivost, ztráta schopnosti těšit se z věcí, které člověku dělaly radost předtím. Velmi často se projevují pocity snížené výkonnosti v práci i osobním životě, což může i zásadním způsobem ovlivnit celý život dané osoby. Součástí depresivního syndromu jsou úvahy o smyslu života. Nejzávažnější komplikací depresivní poruchy je sebevražda.
Syndrom vyhoření je definován jako stav emocionálního vyčerpání a depersonalizace, často spojený se ztrátou profesního zájmu nebo osobního zaujetí, vedoucího k poklesu efektivity práce. Hlavními spouštěči syndromu vyhoření jsou chronický stres, permanentní časový tlak a vysoké emoční napětí. Syndrom vyhoření není důsledkem izolovaných zkušeností, ale je reakcí na postupné psychické vyčerpání a dlouhodobý stres. Nejčastější výskyt syndromu vyhoření se uvádí u osob, které mají náročný a intenzivní kontakt s lidmi, eventuálně osob, jejichž práce je stereotypní, neadekvátně ohodnocená atp. V současné době se ovšem ukazuje, že stres nemusí být nutně vázaný na charakter profese, ale spíše souvisí s osobnostními charakteristikami a způsoby vyrovnávání se se stresem a životním stylem.

Cíle a popis studie
Cílem studie bylo zkoumat projevy, souvislosti a dopady stresu v české populaci. Zaměřili jsme se na zmapování:
1) pracovního stresu
2) životního stylu
3) projevy deprese
4) projevy syndromu vyhoření
Výzkum byl realizován ve spolupráci s agenturou STEM/MARK kombinovanou metodou sběru dat. Lidé ve věku od 25 do 50 let byli dotazováni prostřednictvím internetového dotazníku, a to v rámci Českého národního panelu. Lidí ve věku 51–65 let se dotazovali osobně školení tazatelé. Cílovými osobami byli lidé ve věku 25–65 let, kteří pracují. Ze vzorku byli vyloučeni nepracující. Respondenti byli vybíráni na základě předem daných kvót. Kvótními znaky byly: pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště a region. Celkově bylo dosaženo 1027 rozhovorů, a to 675 s osobami ve věku 25–50 let a 352 s osobami ve věku 51–65 let. Terénní fáze se uskutečnila v případě internetového výzkumu od 31. 10. do 11. 11. 2014, v případě osobního dotazování od 31. 10. do 17. 11. 2014.

Projevy deprese a syndromu vyhoření byly hodnoceny standardizovanými dotazníky:
1) Beckova škála deprese BDI-II a
2) Shirom-Melamedovy škály vyhoření SMBM.

Výsledky jsou rozděleny do tematických skupin dle hlavních cílů studie. Uvedeny jsou zde pouze hlavní nálezy. Informace k dílčím nebo specifickým vztahům mohou poskytnout autoři studie.



Výsledky studie
Životní styl
V této oblasti bylo základní otázkou, zda respondenti dodržují pravidla zdravého životního stylu. Pouze 17 % respondentů odpovědělo kladně. Naopak minimálně tato pravidla dodržuje téměř čtvrtina souboru. Více než polovina se o to snaží nepravidelně (graf 1).


Graf 1: Dodržujete pravidla zdravého životního stylu?


Dále následovaly specifické otázky vztahující se ke konkrétnímu chování souvisejícím se zdravím. Klasické cigarety kouří 32 % respondentů, pouze 3 % respondentů kouří elektronické cigarety. Kouří častěji muži, osoby s nižším vzděláním (základním a středním) a osoby do 51 let.

Alkohol příležitostně konzumuje 69 % respondentů, 14 % uvádí, že plně abstinuje, zatímco 17 % přiznává velmi častou až denní konzumaci alkoholu.

Na dotaz, kolik dní v týdnu se respondenti věnují fyzické aktivitě /sportu v délce minimálně 30 min pro účely zdraví, uvádí 31 %, že ani jeden den. Nejčastěji se respondenti věnují fyzické aktivitě 1–2x týdně, a to celkem ve 44 %.

Při bližším pohledu na konkrétní otázky zdravého životního stylu (v následující tabulce) je patrné, že v řadě oblastí se přibližně polovina respondentů snaží chovat „zdravým“ způsobem. Oblast, které respondenti věnují nejméně pozornosti, je konzumace ryb. Pouze 25 % z nich uvádí pravidelnou konzumaci ryb, naopak 75 % respondentů uvádí, že dodržuje pravidelný pitný režim během dne (tab. 1).

OBLAST %
Pravidelné stravování Ano 58
Ne 42
Málo sladkostí a sladkých nápojů Ano 55
Ne 45
Dostatek zeleniny, ovoce a cereálií Ano 55
Ne 45
Pravidelná konzumace ryb Ano 25
Ne 75
Pitný režim během dne Ano 73
Ne 27
Tabulka 1: Zdravý životní styl
Z hlediska spánkových návyků se 52 % respondentů snaží chodit spát v pravidelnou dobu a 81 % spí alespoň 6 hodin denně, 32 % má problémy se spánkem v noci, ovšem pouze 5 % z nich tyto obtíže řeší s lékařem.

S tím souvisí i otázka, jak lidé dbají o své zdraví v kontextu preventivních prohlídek. Docházku na preventivní prohlídky jednou za půl roku nebo za rok uvedlo 56 % respondentů, 17 % pak uvádí, že na preventivní prohlídky nechodí vůbec.

Více než 80 % respondentů nikdy nevyhledalo psychiatrickou nebo psychologickou pomoc. Pakliže ano, nejčastěji se obrátili na praktického lékaře – v 15 %, na psychologa – ve 13 %, nejméně na psychiatra – v 9 %.

V této souvislosti někdy nebo pravidelně užívá léky na uklidnění 18 % dotazovaných, na spaní 16 %, léky na zlepšení nálady 11 %. Léky si respondenti nejčastěji nechávají předepisovat od praktického lékaře.












Pracovní stres
V této části výzkumu jsme zjišťovali, jak a zda jsou respondenti spokojeni se svojí prací, v čem spatřují nejvýznamnější stresory, co by tento stres v práci naopak snížilo. Zajímala nás též otázka výskytu šikany na pracovišti.
Velmi nebo spíše spokojeno v práce je 84 % osob (graf 2).

Graf 2: Spokojenost v práci
Zajímavá je struktura této spokojenosti (tab. 2)
FAKTOR SPOKOJENO %
Charakter práce (odbornost apod.) 69
Vztahy mezi kolegy na pracovišti 69
Organizace práce (směny, služby apod.) 63
Pracovní podmínky (technické zázemí, kolektiv apod.) 62
Vztahy s nadřízenými na pracovišti 61
Jiné (blízkost bydliště, apod.) 58
Plat 38
Tabulka 2: Spokojenost v práci

Největší spokojenost je s charakterem práce a vztahy mezi kolegy. Nejnižší spokojenost je v oblasti platových podmínek. Pouze 38 % respondentů je spokojeno se svým příjmem. Výši příjmu častěji řeší muži než ženy. Ty naopak více akcentují vztahy s kolegy, eventuálně jiné faktory (např. blízkost bydliště) související s prací. Nicméně souhrnem lze říci, že spokojenost s prací i jednotlivými jejími aspekty je relativně vysoká. Tomu odpovídá i zjištění, že 70 % respondentů neuvažuje o odchodu z práce. V případě, že o tom uvažují, je to nejčastěji (13 %) z důvodů platových podmínek.
Zaměstnání je zdrojem dlouhodobého stresu pro 39 % respondentů (tab. 3). Faktory, které účastníky výzkumu stresují nejvíce, je kontakt s klienty/zákazníky/pacienty, a to v 63 %. Mezi významné stresory patří platové ohodnocení, nadměrné pracovní a časové zatížení. Naopak vztahy se spolupracovníky a nadřízenými patří mezi nejméně časté zdroje stresu v práci.
ZDROJ STRESU STRESOR PRO %
Kontakt s klienty/zákazníky/pacienty 63
Platové ohodnocení 62
Nadměrné časové zatížení 55
Nadměrné pracovní požadavky 53
Nejistota pracovního místa 47
Legislativa související s profesí 44
Požadavek na odborné znalosti 44
Pracovní podmínky (vybavení pracoviště apod.) 43
Požadavek na komunikační dovednosti 40
Konflikty s nadřízeným 31
Konflikty se spolupracovníky 29
Tabulka 3: Zdroje stresu v práci

V této souvislosti je též zajímavé, jaké faktory by snížily stresovou zátěž v práci (tab. 4).
FAKTOR ZLEPŠILO BY PRÁCI PRO %
Lepší finanční podmínky 80
Větší důraz na motivaci pracovníků (odměny, bonusy atp.) 75
Delší dovolená 69
Lepší organizace práce a pevná pravidla 62
Lepší podmínky pro výkon práce 61
Lepší pracovní podmínky 59
Snížení počtu pracovních úkonů a povinností 56
Snížení administrativní zátěže 53
Zvýšení prestiže / atraktivity oboru/profese 53
Právní ochrana pracovníků v dané profesi/pozici 53
Zvýšení pravomocí pracovníků v dané profesi 48
Zvýšení pravomocí v dané profesi 48
Zlepšit vzdělávání v profesi 47
Změnit legislativu v profesi 46
Tabulka 4: Faktory, které sníží stresové zatížení
Většina účastníků uvádí, že lepší finanční ohodnocení by stres zmírnilo. Dále je kladen důraz na motivaci ze strany zaměstnavatele a lepší dovolenou. Pracovní stres by u respondentů nejvíce snížilo zvýšení osobního ohodnocení a lepší motivace. Až druhou skupinou jsou faktory týkající se práce. Nejméně respondentů – ale stále téměř polovina souboru – by chtěla zvýšit pravomoc, vzdělávání a legislativu v dané profesi.
Významným stresorem v práci je výskyt šikany. Šikanu ze strany nadřízeného uvedlo 32 % respondentů, o něco méně často se pak vyskytuje šikana ze strany spolupracovníků, klientů nebo jiných osob (tab. 5).

ŠIKANA ZE STRANY v %
Nadřízeného 32
Spolupracovníků 21
Zákazníků/klientů 27
Jiných osob 16
Tabulka 5: Výskyt šikany

Deprese
Projevy deprese byly zjišťovány standardizovanou metodou, která hodnotí úroveň těchto příznaků v několika posledních týdnech. Výsledek dotazníků lze klasifikovat do 4 úrovní závažnosti, a to od minimálních projevů až po těžké projevy, tedy tzv. klinicky závažnou depresi (graf 3 a tab. 6).


Graf 3: Intenzita depresivních příznaků.
Z grafu je patrné, že 69 % populace nevykazuje žádné nebo minimální projevy deprese. Projevy klinicky závažné deprese vykazuje téměř 7 % respondentů.

Depresivní příznaky %
0–13 – minimální projevy 69
14–19 – mírné projevy 13
20–28 – středně těžké projevy 11
29 – těžké projevy 7

Tabulka 6: Intenzita depresivních příznaků.
Pro určité zjednodušení lze zkoumanou skupinu rozdělit dle výsledků ve standardizovaném dotazníku měřícím depresivní projevy na skupinu s projevy „minimálními nebo mírnými“ a „středními a těžkými“. Je tedy patrné, že přibližně 18 % respondentů se v nějaké podobě potýká s pocity, myšlenkami nebo potížemi, které je možné označit za depresivní (graf 4).

Graf 4: Intenzita depresivních příznaků.
Depresivní projevy statisticky velmi významně častěji vykazují ženy (22 %) než
muži (15 %). Nejvyšší výskyt depresivních příznaků je u osob mezi 35 – 44 roky a nad 51 let. Mezi depresivními osobami je častější výskyt nižšího vzdělání – 53 % osob, které uvádějí střední a těžké depresivní projevy má pouze základní vzdělání nebo je vyučeno. V poslední době mělo myšlenky na sebevraždu (více žen než mužů) 9 % dotázaných, a 1 % obou pohlaví uvedlo, že o sebevraždě vážně uvažuje. Protektivním faktorem v rozvoji depresivních projevů je fungující partnerský vztah a spokojenost v zaměstnání.
Zajímavou otázkou je, jak se liší životní styl mezi skupinou osob s žádnými nebo minimální projevy deprese a skupinou osob se středními až těžkými projevy (tab. 7).

PROJEVY DEPRESE
žádné nebo minimální střední a těžké
% %
Věnuji se volnočasové aktivitě
(např. sport) 35 19
Vezmu si léky na uklidnění 2 9
Požiji alkohol nebo jiné látky 4 11
Snažím se být s přáteli a rodinou 31 30
Pracuji 8 9
Tabulka 7: Co dělám, když jsem ve stresu
(červeně jsou zvýrazněné statistický významné rozdíly p<0,01)

Jak je patrné, osoby se středními a těžkými projevy deprese volí jako častější řešení svých obtíží léky, alkohol, eventuálně práci, zatímco osoby s nižšími projevy deprese se věnují více volnočasovým aktivitám.
Tomu odpovídá i nález, kdy mezi osobami se středními a těžkými projevy deprese se snaží pouze necelých 6 % dodržovat pravidla zdravého životního stylu, u osob s žádnými nebo minimálními projevy to je téměř 20 %. Velké rozdíly byly i u jednotlivých položek charakterizujících dietní návyky (tab. 8).

PROJEVY DEPRESE
žádné nebo minimální střední a těžké
% %
Pravidelné stravování ano 51 8
Málo sladkostí a sladkých nápojů ano 47 9
Dostatek zeleniny, ovoce a cereálií ano 47 8
Pravidelná konzumace ryb ano 22 3
Pitný režim během dne ano 62 11
Tabulka 8: Životní styl dle intenzity projevů deprese
(červeně jsou zvýrazněné statistický významné rozdíly p<0,01)

Zajímavým zjištěním je to, že osoby s žádnými nebo minimálními projevy deprese konzumují alkohol příležitostně, tedy zhruba 1 x týdně, zatímco osoby, které alkohol nekonzumují vůbec nikdy nebo naopak více než jednou týdně, vykazují výrazně vyšší projevy deprese.

Syndrom vyhoření

Syndromem vyhoření se cítí být ohroženo 34 % respondentů. (V národním výzkumu zaměřeném na stres a syndrom vyhoření u lékařů tento údaj vyšel na 83 %). K tomuto údaji je nutné uvést, že 78 % respondentů uvádí, že ví, co syndrom vyhoření je (graf 5).


Graf 5: Pocit ohrožení syndromem vyhoření

Na základě standardizovaného dotazníku lze intenzitu projevů syndromu vyhoření hodnotit u 20 % respondentů (graf 6). Pro srovnání – mezi lékaři je to na základě předcházejícího výzkumu 34 %.


Graf 6: Výskyt projevů syndromu vyhoření
Z projevů syndromu vyhoření respondenti nejvíce pociťují fyzickou únavu, a to ve 39 %. Velmi často se cítí unaveni, mají všeho dost, nebo uvádějí pocit, že se jim „vybily baterky“. Ve 32 % uvádějí dopady v rovině kognitivní, což znamená, že mají obtíže s koncentrací, dělá jim potíže přemýšlet o složitých věcech, nebo se jim zdá, že jim to nemyslí jasně
(graf 7).

Graf 7: Výskyt specifických projevů syndromu vyhoření

Syndrom vyhoření je úzce vázán na některé osobnostní charakteristiky. Ženy (44 %) pociťují tento jev statisticky významně častěji než muži (41 %). Velmi významným faktorem je též věk. Nejvíce jsou syndromem ohroženy osoby do 44 let, ty tvoří cca 60 % ze všech „vyhořelých“. Naopak ve věkové skupině nad 50 let je výskyt syndromu vyhoření nejnižší. Mírně vyšší úroveň vyhoření je přítomna u nezadaných osob – oproti zadaným.
Výskyty syndromu vyhoření jsou ovlivněny též profesními a některými demografickými charakteristikami. Nejvíce se syndrom vyhoření vyskytuje u vrcholových manažerů, řídících pracovníků s větší odpovědností, a to v 38 %. Naopak nejméně ohroženou skupinou jsou živnostníci bez zaměstnanců, u nich se syndrom vyhoření vyskytuje pouze v 11 %. Pouze připomeňme, že mezi lékaři se syndrom vyhoření vyskytuje přibližně ve 34 % (tab. 9).


PROFESE VYHOŘENÍ V %
Vrcholový manažer, řídící pracovník s odpovědností za větší firemní celek 38
Střední nebo nižší manažer, řídící pracovník 23
Zaměstnanec v manuální profesi 21
Profesionál, odborník pracující nezávisle, mimo pracovní poměr (OSVČ) 20
Profesionál, odborník pracující v zaměstnaneckém poměru 19
Zaměstnanec v kancelářské profesi 18
Vlastník nebo spoluvlastník firmy, podnikatel se zaměstnanci 15
Farmář, podnikatel v zemědělství, rybářství, nebo lesnictví 14
Živnostník bez zaměstnanců 11
Tabulka 9: Výskyt projevů syndromu vyhoření dle profese

Statisticky významné rozdíly v intenzitě syndromu vyhoření se vyskytují mezi jednotlivými kraji. Nejvyšší počet osob s hodnotitelnými projevy syndromu vyhoření jsou v
04.05.2015 06:14 435 0 komentářů

0 komentářů

Zanechat komentář

Přihlaste se, abyste mohli zveřejnit komentář.
  • Žádné komentáře byly zveřejněny.
Nejnovější témata fóra
  Vlákno Zobrazení Odpovědi Poslední příspěvek
Novinky - video
v Administrace obsahu
172 8 Kvido
18-10-2018 17:17
Instalace na Ubuntu serveru
v PHP-Fusion 9.0
174 8 grootcz
11-10-2018 19:27
PHP 7 čeština
v PHP-Fusion 7
250 1 Kvido
28-09-2018 13:46
Vývoj - ako pokračuje
v PHP-Fusion 9.0.3
274 2 RobiNN
23-09-2018 13:37
FAQ chyba
v Administrace obsahu
204 1 RobiNN
23-09-2018 13:35
Blogs na HP [Vyřešeno]
v PHP-Fusion 9.0
256 2 Kvido
15-09-2018 17:12
Tenisový portál [Vyřešeno]
v Obecná diskuse
365 3 jany
08-09-2018 08:06
Přihlášení
Ještě nejste členem? Klikněte zde a zaregistrujte se.
Shoutbox
Chcete-li odeslat zprávu, musíte se přihlásit.
Nebyly odeslány žádné zprávy.
Nejčtenější blogy