PHP min. 5.6.8MySQL min. 5.1Apache min. 2.0
PHP-Fusion 9 Jádro
v9.0
Český překlad
Pravidelně aktualizovaný

Technologie

Ceny Akademie věd ČR získali úspěšní vědci

Ceny Akademie věd ČR předal ve čtvrtek 24. září 2015 vynikajícím českým badatelům předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Významné ocenění spojené s finanční odměnou je udělováno za ukončené vědecké výsledky špičkového výzkumu strategicky orientovaného na společenské priority.


Ceny Akademie věd ČR předal ve čtvrtek 24. září 2015 vynikajícím českým badatelům předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Významné ocenění spojené s finanční odměnou je udělováno za ukončené vědecké výsledky špičkového výzkumu strategicky orientovaného na společenské priority, které přispívají k prestiži české vědy v mezinárodním srovnání a od jejichž prvního zveřejnění nebo realizování neuplynulo více než pět let. Předávacího aktu v pražské Lannově vile se kromě laureátů zúčastní i ředitelé vědeckých pracovišť Akademie věd ČR a další významné osobnosti.

Níže uvedení vědci budou oceněni za své vynikající výsledky, dosažené při řešení vědeckých úkolů i při řešení grantových, programových a mezinárodních projektů financovaných AV ČR. Předána bude i Cena předsedy AV ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, udělovaná výzkumným pracovníkům za životní dílo v oblasti rozvoje výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, včetně jeho propagace či popularizace.

Cena Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu
I. Oblast věd o neživé přírodě

Autorský tým Astronomického ústavu AV ČR ve složení: prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc., Mgr. Richard Wünsch, Ph.D., Mgr. Soňa Ehlerová, Ph.D., Mgr. Pavel Jáchym, Ph.D., Dr. Rhys Taylor, Ph.D., Mgr. Adam Růžička, Ph.D., Mgr. Vojtěch Sidorin, Mgr. František Dinnbier

Tvorba hvězd v galaxiích
Astronomie popisuje vývoj vesmíru, tvorbu hvězd a planet. Snažíme se porozumět a především vysvětlit vznik hvězd, popsat tedy místa a podmínky, kde mohou vznikat. Budoucí hvězdy a planety vznikají z materiálu obohaceného o prvky syntetizované v jaderných reakcích ve hvězdách předchozích generací. A zpětná vazba mezi hvězdami a mezihvězdnou hmotou je hnacím motorem vývoje galaxií. Předkládaný soubor prací se zabývá expandujícími obálkami mezihvězdné hmoty, které jsou díky kombinaci gravitačních a hydrodynamických procesů nestabilní a stávají se místy tvorby hvězd. Hvězdy vznikají ve skupinách, ve hvězdokupách, ty se však ve většině případů rychle rozpadají. Pouze výjimečně vznikají dlouhodobě žijící velmi hmotné kulové hvězdokupy. Jejich mladé hvězdy ovlivňují vnitřní prostředí hvězdokupy, kam dodávají produkty jaderných reakcí probíhajících v jejich nitrech a umožňují druhotnou tvorbu chemicky obohacených hvězd další generace. Model „chladnoucích hvězdných větrů“ tak řeší otázku spojenou s nedávnou detekcí více hvězdných generací v kulových hvězdokupách. A přispívá k našemu porozumění vývoje vesmíru. Profesor Jan Palouš vysvětluje podstatu práce svého týmu: „Vesmír je ostrovního typu s galaxiemi coby hvězdnými ostrovy. Jsou galaxie schopny mezihvězdnou hmotu udržet během svého života v galaktických kupách, kde na ně působí dynamický tlak mezigalaktické hmoty? Za jakých okolností dochází k odstranění mezihvězdné hmoty do mezigalaktického prostoru? A mohou v mezigalaktickém prostoru vznikat hvězdy? Na tyto otázky hledáme prostřednictvím pozorování a pomocí numerických simulací odpovědi v publikacích v hlavních světových astrofyzikálních časopisech, kde předkládáme původní výsledky týkající se nestability expandujících obálek, druhotné tvorby hvězd v hmotných hvězdokupách a vyfukování mezihvězdné hmoty z galaxií.“


II. Oblast věd o živé přírodě a chemických věd

Autorský tým Ústavu makromolekulární chemie AV ČR ve složení: RNDr. Petr Štěpánek, DrSc., Mgr. Sergey Filippov, Ph.D., Mgr. Martin Hrubý, Ph.D., Ing. Jan Kučka, Ph.D., Ing. Jiří Pánek, Ph.D.

Nadmolekulární struktury a samouspořádávací procesy polymerů
V přírodě mají malé i velké molekuly polymerů schopnost se samy uspořádat do objektů velikosti nanosvěta. Vzniklé objekty se nazývají samouspořádané struktury a vyznačují se velmi zajímavými vlastnostmi, danými právě postupem samoorganizace polymerních molekul. Příkladem takových přírodních struktur jsou multienzymové komplexy, ribozomy nebo cytoplazmatická membrána. Tyto systémy mají klíčové vlastnosti závislé právě na samouspořádání a jsou vlastně přírodními nanostroji. Vědci z Oddělení supramolekulárních polymerních systémů Ústavu makromolekulární chemie AV ČR studují chování přírodních molekul a na základě získaných poznatků se jim podařilo připravit umělé polymery obdobných vlastností a chování jako mají polymery přírodní. Takto připravené samouspořádané struktury jsou vhodné pro medicínské použití, například při léčbě nádorů či diagnostice chorob a jejich výhodou je, že se dají upravovat „na míru“ potřebnému účelu použití. Tým vedený RNDr. Petrem Štěpánkem, DrSc., se systematicky a dlouhodobě zabývá fyzikálněchemickým studiem procesů samouspořádání polymerních systémů a jejich aplikací pro řízenou přípravu nanočásticových systémů. Výzkum členů týmu vedl k podrobnému pochopení rozdílů při vzniku nanočástic v závislosti na typu změny vnějšího prostředí, především změny teploty, pH, termodynamické kvality rozpouštědla, iontové síly či přítomnosti povrchově aktivní látky. Na základě těchto poznatků vědci též vyvinuli postupy, jak velmi přesně řídit velikost částic v potřebném rozmezí pro biologické aplikace. Zároveň se jim podařilo optimalizovat procesy přípravy tak, aby vznikaly částice s úzkou distribucí rozměrů. Pro terapeutické účely byly nanočástice testovány s protinádorovými léčivy, která mohou na rozdíl od jiných „drug delivery“ systémů být zabudována i nekovalentně a výsledný produkt tak je novou formulací již existujícího léčiva a nikoliv novou molekulou (novým léčivem), což velmi podstatně zkracuje schvalovací proces při zachování všech výhod tohoto přístupu.


III. Oblast humanitních a společenských věd

Autorský tým Historického ústavu AV ČR vedený prof. PhDr. Evou Semotanovou, DrSc., a autorský tým Stavební fakulty ČVUT v Praze vedený doc. Ing. Jiřím Cajthamlem, Ph.D.

Akademický atlas českých dějin

Akademický atlas českých dějin je vědeckým atlasovým dílem, který formou přehledných map i dílčích sond zachycuje české a československé dějiny. Atlas tohoto typu vyšel po téměř půl století (Atlas československých dějin byl vydán v roce 1965) a po několikaleté práci završil jedno z výzkumných témat Historického ústavu AV ČR. Akademický atlas českých dějin zpřístupňuje na mapách, kartografických modelech, vyobrazeních, grafech a kartogramech soubor vybraných poznatků moderní české historické vědy po r. 1989 k českým a československým dějinám s vazbami na evropský, ale zejména středoevropský prostor. V atlasu se prolínají tři hlavní témata – člověk, prostor a čas, zpracovaná kartografickou metodou, jednou z mnoha metod moderní historické práce. Jako součást výzkumného programu Historického ústavu AV ČR navázal Akademický atlas českých dějin na studium historické geografie, začleněné do struktury ústavu již v polovině 20. století v návaznosti na výzkum před 2. světovou válkou. Tato rozsáhlá publikace patří k pracím, které prezentují interdisciplinární přístupy a využití kartografické metody v soudobé historiografii. Zároveň dokládá kontinuitu historicko-geografických studií v Historickém ústavu AV ČR od 30. let 20. století, kdy byla založena mapová sbírka a zahájeny první historicko-kartografické práce, které pokračovaly i v následujících desetiletích po 2. světové válce. Propojení výsledků výzkumu českých a středoevropských dějin s prostorovým znázorněním na mapě názorně poukazuje na bílá místa dosavadního bádání, jiná témata pak představuje v nových prostorových souvislostech. Akademický atlas českých dějin – v konfrontaci s atlasy německými, polskými, rakouskými, ale i francouzskými, britskými a dalšími – výrazně usnadní srovnávací studia politických, hospodářských, kulturních či náboženských dějin Evropy od raného středověku téměř do současnosti.



Cena předsedy AV ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.

Prof. Illnerová je více než 50 let pracovnicí Fyziologického ústavu AV ČR, kde pracuje v Oddělení neurohumorálních regulací, které do roku 1999 vedla. Hlavním oborem odborného zájmu prof. Illnerové je časový program savců včetně člověka, tj. řízení a molekulární mechanismy denních rytmů a rytmů sezonních a jejich synchronizace s vnějším dnem. Prof. Illnerová je v oboru chronobiologie světově uznávanou autoritou – její zásluhou se česká chronobiologická škola stala ve světové vědě zavedeným pojmem. Její výsledky studia světelné synchronizace cirkadiánních rytmů jako první potvrzovaly vícesložkový model biologických hodin navržený prof. Colinem S. Pittendrighem. Prof. Illnerová se svými spolupracovníky dále jako první na světě ukázala, že denní rytmus v tvorbě hormonu melatoninu závisí na délce dne (fotoperiody) a že i centrální hodiny, uložené v suprachiasmatických jádrech hypothalamu, které denní rytmy řídí, jsou samy fotoperiodou modulovány. Zjistila též, že tyto hodiny jsou synchronizovány nejen světlem, ale také téměř okamžitě nesvětelným podnětem, jmenovitě podáním melatoninu. Prof. Illnerová ve své práci také usilovala o aplikaci získaných výsledků do humánní medicíny, např. při studiu funkce lidských biologických hodin. Po roce 1989 byla prof. Illnerová často zvána jako řečník či předsedající na významné mezinárodní konference. Byla členkou výboru Evropské epifyzární společnosti, Melatonin Clubu, ediční rady Journal of Pineal Research, poradního výboru Journal of Biological Rhythms. Po roce 1989 byla prof. Helena Illnerová činná zejména v organizaci vědy v českých zemích. V letech 1993–2001 byla členkou Akademické rady a místopředsedkyní AV ČR a v letech 2001–2005 předsedkyní AV ČR. Zavedla program podpory mladých nadějných vědců, který obsahoval Prémie Otto Wichterleho a Fellowship J. E. Purkyně. V letech 2001–2007 byla členkou EURAB (European Research Advisory Board), v letech 2001–2004 členkou Grand Jury for Descartes Prize. Za přínos pro vědu a její řízení byla prof. Illnerová jmenována členkou Učené společnosti České republiky a byla jí udělena řada domácích i zahraničních ocenění. Prof. Helena Illnerová přednášela a dosud často přednáší zájemcům na vysokých a středních školách, seniorům a dalším zájemcům z řad široké veřejnosti, např. v rámci programu Science café. Předávala své znalosti a zkušenosti širší veřejnosti, zejména v Českém rozhlase a v České televizi.




Připravil: rjancar
PC-politika.cz
Zdroj: Internet






28.09.2015 10:32 289 0 komentářů

0 komentářů

Zanechat komentář

Přihlaste se, abyste mohli zveřejnit komentář.
  • Žádné komentáře byly zveřejněny.
Nejnovější témata fóra
  Vlákno Zobrazení Odpovědi Poslední příspěvek
Vývoj - ako pokračuje
v PHP-Fusion 9.0.3
93 2 RobiNN
23-09-2018 13:37
FAQ chyba
v Administrace obsahu
43 1 RobiNN
23-09-2018 13:35
Blogs na HP [Vyřešeno]
v PHP-Fusion 9.0
95 2 Kvido
15-09-2018 17:12
Tenisový portál [Vyřešeno]
v Obecná diskuse
184 3 jany
08-09-2018 08:06
Prihlásenie [Vyřešeno]
v Administrace systému
166 7 Balin50
05-09-2018 15:36
FAQ formátovanie [Vyřešeno]
v Administrace obsahu
238 8 RobiNN
05-09-2018 15:09
Token [Vyřešeno]
v Administrace systému
177 1 RobiNN
05-09-2018 15:05
Přihlášení
Ještě nejste členem? Klikněte zde a zaregistrujte se.
Shoutbox
Chcete-li odeslat zprávu, musíte se přihlásit.
Kvido
před 20 dny
Jj. Zbytečné moc ne, pač tu u jejich reg. e-mailem nepustím zahraniční, nejčastěji ru., com., org.
RobiNN
před 20 dny
Kvido spammerov musíš vymazať a zablokovať ich IP. Inak je to zbytočne.
Kvido
před 21 dnem
Protože se ve Fóru objevilo několik SPAMů, je nyní registrace nových členů zapnuta přes e-mail a povolení hlavního administratora.
RobiNN
před 1 měsícem
4 témy sú v základnej inštalácii (na 4. téme robím) Ďalšie sú tu https://github.co...ion/Themes a tu https://github.co...ion-Themes
F
před 1 měsícem
Kdy bude více vzhledů, módů a všeho možného do php fusion 9? :-)