PHP min. 5.6.8MySQL min. 5.1Apache min. 2.0
PHP-Fusion 9 Jádro
v9.0
Český překlad
Pravidelně aktualizovaný

Technologie

Čestné medaile AV ČR

Ve čtvrtek 8. října 2015 udělil předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš významným vědcům čestné medaile AV ČR. Nejvyšší vyznamenání De scinetia et humanitate optime meritis převezme prof. Josef Syka (Ústav experimentální medicíny AV ČR), čestnou oborovou medailí Ernsta Macha.

Ve čtvrtek 8. října 2015 udělil předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš významným vědcům čestné medaile AV ČR. Nejvyšší vyznamenání De scinetia et humanitate optime meritis převezme prof. Josef Syka (Ústav experimentální medicíny AV ČR), čestnou oborovou medailí Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách bude oceněna vědecká činnost prof. Dr. Alexandera I. Lichtensteina (Institut für Theoretische Physik), čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách obdrží prof. Pavel Oliva (Filosofický ústav AV ČR) a čestnou oborovou medailí Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách bude vyznamenána dr. Zdena Ribarova (Slovanský ústav AV ČR).


Čestná medaile AV ČR „De scientia et humanitate optime meritis“
prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., dr.h.c.
Prof. Syka je mezinárodně uznávaným vědcem v oboru neurofyziologie sluchu. Celou svou životní dráhu spojil s Akademií věd ČR. Již během studia medicíny působil jako studentská vědecká síla ve Fyziologickém ústavu ČSAV (později AV ČR), kam po promoci na lékařské fakultě UK v roce 1965 nastoupil jako aspirant. Od roku 1975 vedl laboratoř neurofyziologie sluchu v Ústavu experimentální medicíny ČSAV. Jako bezpartijní mohl získat doktorát věd a profesuru až v devadesátých letech. Tehdy se rovněž významným způsobem podílel na transformaci Akademie věd a celé české vědy jako místopředseda Rady vlády pro vědeckou činnost a vývoje technologií (1993–2000), v letech 2000–2008 byl pak předsedou Grantové agentury České republiky. Členem Akademické rady AV ČR byl dvakrát, nejprve v letech 1992–1993 (členství ukončil, neboť se stal ředitelem Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v jehož čele působil až do roku 2000). Podruhé byl členem Akademické rady AV ČR v letech 2001–2009, přičemž jeho agendou bylo vzdělávání a spolupráce s vysokými školami. Založil Kurz základů vědecké práce pro doktorandy, kde přednáší základy bioetiky, založil a stal se také prvním předsedou České společnosti pro neurovědy.

Kromě značného podílu na transformaci české vědy v uplynulém čtvrtstoletí se velmi aktivně účastnil rozvíjení zahraničních vztahů. Inicioval vstup AV ČR a GAČR do European Science Foundation, inicioval vstup GAČR do European Heads of Research Councils, kde působil jako člen řídícího výboru. Prof. Syka stále nejen úspěšně vede své oddělení v Ústavu experimentální medicíny AVČR, ale věnuje se i dalším aktivitám – v roce 2014 byl jmenován členem Mezinárodní bioetické komise UNESCO, v témže roce se stal členem předsednictva Agentury pro zdravotnický výzkum. V roce 2013 začal přednášet nový jednosemestrální cyklus přednášek na Filosofické fakultě UK s názvem Neurověda jazyka a každoročně spoluorganizuje již po dobu 17 let popularizační cyklus Týden mozku.

Prof. Sykovi bylo uděleno množství uznání za jeho vědeckou a organizační práci, je čestným členem Italské audiologické společnosti, čestným členem České lékařské společnosti J. E. Purkyně, patří mezi zakládající členy České lékařské akademie, v roce 2004 byl zvolen do Academia Europea, v roce 2009 mu Ruská akademie věd udělila titul doctor honoris causa. Je stále velmi aktivní ve vědecké práci v oboru neurofyziologie sluchu, jeho práce byly citovány podle SCI do současnosti celkem 2400x, jeho h-index je 29. Je členem edičních rad mezinárodních časopisů Hearing Research, Experimenal Gerontology, Noise and Health, dále působí jako Associate Editor v Neuroscience Letters a Acta Acustica.

Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
Prof. Dr. Alexander I. Lichtenstein
Prof. Alexander Lichtenstein je předním světovým odborníkem na mikroskopický popis magnetismu v kovech a v jiných pevných látkách. Při dostatečně podrobném pohledu se totiž ukazuje, že magnetické chování se objevuje jako důsledek vzájemných závislostí, takzvaných korelací, mezi pohyby jednotlivých elektronů krystalovou mříží. Prof. Lichtenstein se zaměřuje na teoretický rozbor takových korelací v konkrétních materiálech, přičemž významně přispěl k vývoji metod umožňujících předpovídat magnetické vlastnosti látek pouze na základě znalosti jejich chemického složení.

Od roku 2004 je profesorem teoretické fyziky na Univerzitě v Hamburku. Předtím působil mimo jiné ve Forschungszentru Jülich a na Radboudově univerzitě v nizozemském Nijmegenu. Je držitelem Státní ceny Ruské federace za přínos k rozvoji vědy a techniky (1995) a v roce 2014 získal Medaili Maxe Borna za mimořádný příspěvek k teorii magnetismu a elektronových korelací v reálných materiálech. Toto ocenění je udělováno společně Německou a Britskou fyzikální společností.

Spolupráce prof. Lichtensteina s fyziky z Akademie věd ČR začala zhruba před deseti lety při studiu magnetismu plutonia. Od té doby se společný výzkumný program rozšířil o mnohá další aktuální témata. Za zmínku stojí grantové projekty mezinárodní spolupráce udělené společně Grantovou agenturou České Republiky a Deutsche Forschungsgemeinschaft: Realistická teorie elektronových korelací v nanorozměrových magnetických materiálech (2007–2010) a Nanorozměrné magnetické jevy vyvolané elektronovými korelacemi (2015–2017).


Čestná oborová medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědách
prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc.
Prof. Oliva je nejvýznamnějším žijícím českým klasickým filologem a historikem antického starověku, jehož badatelská činnost byla úzce spojena s Akademií věd ČR. Ve své vědecké práci se věnoval především řeckým dějinám a dějinám římských provincií, byl hlavním redaktorem díla Tabula imperii Romani (Astra Regina, Vindobona, Carnuntum). Působil nejprve v Historickém ústavu ČSAV, později v dnešním Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Zasloužil se o reprezentaci české vědy v zahraničí, zejména během svého působení v Mezinárodní federaci pro klasická studia (FIEC) a v Mezinárodní akademické unii (UAI). Podílel se na četných mezinárodních kongresech, zastupoval československou a českou vědu o antických studiích v komitétu Eirene. Je dopisujícím členem Německého archeologického ústavu a Rakouského archeologického ústavu. Je neúnavným organizátorem domácího vědeckého života, zejména jako předseda Jednoty klasických filologů. Je autorem a spoluautorem řady učebnic dějin starověku a překladů antických řeckých a římských děl do češtiny.

Na všech pozicích a funkcích, které zastával, měl vždy na zřeteli rozvoj a důstojné postavení klasických studií nejen ve své rodné zemi. Ve svém životě nebyl ušetřen jedné z nejhrůznějších zkušeností minulého století – internace v Osvětimi a následného pochodu smrti, o němž jako jeden z mála přeživších později vydal svědectví.


Čestná oborová medaile Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách
PhDr. Zdenka Ribarova
PhDr. Ribarova je emeritní vedoucí vědeckou pracovnicí Institutu makedonského jazyka ve Skopji, členkou Makedonské akademie věd a umění a v současnosti pracuje ve Slovanském ústavu AV ČR. Patří k předním světovým specialistkám v oboru diachronní slovanské jazykovědy. Odborně se věnuje především výzkumu staroslověnského a církevněslovanského jazyka a písemnictví v jihoslovanském prostředí. V jejích výzkumech převažuje zájem o ortografii a slovní zásobu církevněslovanských rukopisů. Dále se věnuje i textologickému vývoji slovanských překladů z řecké předlohy, které vznikly během cyrilometodějské misie na Velkou Moravu. Součástí její odborné činnosti je zpřístupňování významných rozsáhlých a dosud nepublikovaných slovanských rukopisných památek.

V současnosti pracuje na lexikografických projektech Slovanského ústavu AV ČR (Řecko-staroslověnský slovník-index). Dlouhodobě působila také v Chorvatsku a zejména v Makedonii, kde dosud vede projekt Slovníku církevněslovanského jazyka makedonské redakce a kde vychovala celou generaci makedonských paleoslovenistů. Od roku 2012 je také hlavní redaktorkou Slovníku církevněslovanského jazyka chorvatské redakce. Od roku 2006 pracuje jako předsedkyně Komise pro církevněslovanské slovníky při Mezinárodním komitétu slavistů. Působí jako členka redakcí několika zahraničních vědeckých časopisů. Současná odborná bibliografie PhDr. Ribarové obsahuje přibližně 170 záznamů. Je autorkou několika autorských monografií (např. Jazikot na makedonskite crkovnoslovenski tekstovi, Skopje 2005; Paleoslovenistički studii, Skopje 2009) a edic církevněslovanských textů. V loňském roce vydala druhý díl rozsáhlé edice Grigorovičova parimejníku (cyrilský rukopis z 13. století, obsahující cyrilometodějský překlad Starého zákona).

Kromě hojných ohlasů na vědecké studie PhDr. Ribarové v odborné literatuře se řada diachronních slavistů často opírá o její precizně zpracované edice a lexikografické příručky. Je třeba zdůraznit i její aktivní rozšiřování znalostí českého jazyka v jihoslovanském prostředí (mluvnice češtiny pro Chorvaty nebo Makedonce), propagaci české slavistiky v jihoslovanském prostředí, ale také výchovu řady českých znalců makedonského jazyka.






Připravil: rjancar
PC-politika.cz
Zdroj: Internet



10.10.2015 07:31 336 0 komentářů

0 komentářů

Zanechat komentář

Přihlaste se, abyste mohli zveřejnit komentář.
  • Žádné komentáře byly zveřejněny.
Nejnovější témata fóra
  Vlákno Zobrazení Odpovědi Poslední příspěvek
bugy v 9.0 - 27.4. 2017 (up...
v PHP-Fusion 9.0
387 25 jany
16-08-2018 21:52
Administracia
v Administrace uživatelů
37 2 Balin50
16-08-2018 07:28
tabulka pre mobilnu verziu
v Pomoc
54 2 jany
14-08-2018 14:40
odstranenie panelov [Vyřeše...
v PHP-Fusion 9.0.3
365 16 jany
14-08-2018 13:51
cukanie menu [Vyřešeno]
v Infuze, panely, vzhledy
264 28 Kvido
14-08-2018 04:50
Šablony mailov
v Administrace nastavení
60 2 Balin50
13-08-2018 16:53
Kontrola webu
v Obecná diskuse
126 3 jany
10-08-2018 09:27